"Infinite in mystery, is the Gift of the Goddess. We seek it thus, and take to the sky.
Ripples form on the water´s surface, the wondering soul knows no rest."
Final Fantasy 7: Crisis Core, Loveless - act 1


Everybody needs his revenge | Part 8 (Héééj 30 stránek!)

30. října 2010 v 21:00 | Velká šéfka Keililly |  Everybody needs his revenge

Huš huš. Přijela jsem z Ikebany (rodinný název pro Ikeu :P ) a stejně mám totální kulový (ZASE!). Od tý doby co stěhujeme Ikeu nesnášim.
Mám hlad. A nic tu neni. Co jenom budu dělat. Asi snim sestru (RAWR). Nechte si chutnat specialitu z KD. (Mimochodem, napadlo mě, že by Sar místo na skůtru mohla jezdit na lamě...mi to připomělo hlášku mojí sestry :D "To má bejt Star Wars? Vždyť tam jezdí na lamě!" )

(UPOZORNĚNÍ -> Už to není krátký, protože sem to zas předělávala :DD )

* * *
Do paláce se Sarah vrátila právě včas na oběd, ale jak zjistila, nebyl o to jen tak nějaké posezení u čaje. Jednalo se spíš o menší ples. Všichni oblečení ve společenském netrpělivě vyčkávali, až je ochranka pustí do sálu. Když vešli, okamžitě je obklopila hromada lidí. Neznámých i těch nejznámějších po celé galaxii.
"Prezidentka je ta, co sedí v čele stolu," šeptala jim Calle.
Ciara Fei´To seděla na pozlacené židli a horlivě o něčem diskutovala s členem Galaktické Rady, princem Thommasem Colem, který byl zároveň nejvyšším generálem galaktické armády. Na sobě měla tradiční prezidentčin oblek, modrý overal na ramínkách a přes něj černý korzet. Místo rukávů měla pod rameny zlatými náramky upevněnou bílou látku volně splývající podél těla. Pověsti o její kráse nelhaly, tvář měla jako anděl, zatímco s napůl vlnitými rudými vlasy, do kterých si nechala efektně zaplétat modré stuhy, vypadala jako moudrý ďábel. Když se ve dveřích objevila parta Ochránců, ihned upoutala její pozornost.
"Co ti tu chtějí?" odezírala jí Sarah ze rtů. Nervózně se podívala na ostatní.
"Nevypadá to, že by nás tu viděla ráda," zamumlala a natáhla se po sklenici s vínem.
"Myslíte je?" reagoval Colem na prezidentčinu otázku.
Ciara se zamračila: "Říkala jsem Refencovi, že je tu nechci. Obzvlášť tu světlovlasou dívku."
"Kdo je to?"
"Ta nejnebezpečnější osoba co se kdy na Rainu narodila."
Princ se s tázavým pohledem otočil zpět k Ciaře. Potřeboval slyšet víc.
"Sarah Ayelai. Je to Ochránkyně učednice, ale je příliš silná, aby s ní lidé byli v bezpečí. Před nedávnem zničila Akademii a málem byla vyloučena."
To mu stačilo. Pousmál a vyrazil Sařiným směrem.
"Thommasi!" zakřičela na něj Ciara. Okamžitě jí došlo, co se mu honí hlavou.
Elen si mezi tím sedl ke stolu, dvojčata si povídala s Calle a Mielou a Kayl se Sarah se bavili na tanečním parketu.
"Víš, že tohle je mnohem lepší?" usmál se Kayl a pozoroval, jak se Sarah soustředí na to, aby nepopletla žádné kroky. Pamatoval si, že už jako malé holce jí tanec nešel.
Překvapeně se na něj podívala: "Co je mnohem lepší?"
"Když vypadáš…takhle."
Znovu si ji pomalu prohlédl. Nebyla tak krásná jako Ciara, ale přesto mu připadala tak zvláštně jedinečná. Světlé vlasy měla zasoukané do drdolu, jen pár pramínků jí lemovalo obličej. Krátké zlaté šaty zvýrazňovaly její křivky a dokonale ladily s oranžovýma očima.
Pokrčila rameny a zabodla pohled do země. Zvednout hlavu jí donutil až neznámý hlas nedaleko od nich.
"Mohl bych vám slečnu na chvíli ukradnout?"
Prohlédla si neznámého a škodolibě se usmála: "Princ Colem. Jaká čest!" nadnesla ironicky.
Kayl jenom odevzdaně zavrtěl hlavou. Dávno si zvykl na to, že lidé Sařina charakteru čím dál víc opovrhují členy politiky.
"Jistěže můžete," řekl neochotně a zamířil k Elenovi. Nepřehlédl, jak se barva jejích očí změnila z oranžové na světle červenou.
Colem se uklonil a vyzval tak Sarah k tanci. Ignoroval její pokusy o slovní útoky. Naopak si je vychutnával. Většina lidí z něj měla bůhvíproč hrůzu, a tak ho těšilo, když se čas od času našel někdo, kdo se odvážil otevřít si na něj pusu.
"Myslela jsem, že normálně netančíte s obyčejnými Ochránkyněmi."
"Máte vskutku pravdu. Za normálních okolností opravdu s obyčejnými Ochránkyněmi netančím," zamyslel se. "Jenže vy prý nejste jen obyčejná Ochránkyně. Alespoň někteří to tvrdí. A navíc vypadáte kouzelně"
Několikrát ji obešel a zkoumavě si ji prohlížel. Udělala otočku a opětovala mu zvídaví pohled.
"Sarah Ayelai, nepletu se?" vypadlo z něj nakonec.
Přikývla: "Odkud mě znáte?"
"Nebudete tomu věřit, ale vaše pověst vás předchází." Pousmál se, i když zatajil, že se její jméno dozvěděl teprve před chvílí. "Nebojte se, donesli se mi i jiné věci než takové, jako že jste nedávno zdemolovala celou Akademii."
Sarah se zasmála: "Skutečně mi lichotíte, ale byly to jen vstupní dveře."
"Co kdybyste vedla jednu z našich armád?" navrhl nečekaně.
Tahle otázka jí vyrazila dech a to tak, že okamžitě spletla kroky. Málem upadla, ale princ ji naštěstí zachytil. Prosebně se jí díval do načervenalých očí a ty se pomalu začali vracet k původní modré barvě. Byl jeden z nejhezčích mužů, co se kdy v politice ukázaly. Tmavé vlasy mu padaly do zelených očí, oblek mu padl a charisma z něj přímo sršelo. Pro některé ženy by bylo velmi těžké říct ne zrovna jemu.
Narovnala se a opatrně se rozhlédla kolem sebe. Kayl s Elenem ji sledovali, ale vypadalo to, jako by ji z dálky pozorovala i Ciara.
"Jednu z těch, co vyráží proti Salarsovi?"
"Přesně tu."
"Ale…" zarazila se. "Thommasi, já nejsem ani voják, ani velitel."
"Vždyť už jste několikrát velela menším skupinám. Potřebujeme někoho s vašimi schopnostmi."
"Menším skupinám, jenže tady se bavíme o celé armádě. Já mám jenom ubohý titul učednice, ještě jsem ani nedokončila výcvik," snažila se z toho vykroutit. Thommas Colem byl známý především tím, že vždycky dostal to, co chtěl ať už přemlouváním nebo násilím.
"No koukni se na něj. Jak se předvádí," zamračil se Kayl a posadil se vedle Elena. Díky jeho zlepšenému sluchu slyšel všechno o čem se Sarah s Thommasem bavili a vůbec se mu to nelíbilo. Bylo jasné, že Colemovi nejde jenom o armádu. To by poznal i slepý.
"Tak to tu ještě nebylo," zamumlal Elen.
Kayl se na něj nechápavě podíval.
"Myslím tím, že jsem tě snad ještě nikdy neviděl žárlit. Hlavně nezapomeň, že máš zakázáno se citově vázat…"
"Já přece nežárlím!"
"Dovol mi, abych se zasmál, ale…" Větu už nedokončil. Před očima se mu zjevila prezidentka, jak si zvedá k ústům pohár a přitom si nevšímá miniaturního předmětu létajícím nad ním. Předmět najednou mizí ve sklenici a Ciara se napije. Nakonec padá mrtvá k zemi.
"Elene? Ele co se děje," znervózněl Kayl, když si všiml jeho výrazu.
Elen věděl, že nemá moc času. Tohle byla jedna z jeho vizí do budoucna, schopnost, která už zachránila životy mnoha lidí a často mu napověděla, jak by se měl, či neměl rozhodnout.
Pohledem rychle přelétl sál. Zastavil se až u prezidentky, která si zrovna brala svůj nápoj smrti. Zahlédl, jak se k ní pomalu vzduchem blíží kostka s jedem. V tomhle ruchu si jí nikdo nemohl všimnout.
Na nic nečekal a rozběhl se Ciařiným směrem. Těsně před tím, než se napila, jí ho prudce vytrhl z ruky a odhodil ho na zem. Dříve chutné víno se rozlilo na podlahu a pomalu ji začalo rozežírat.
Ale tím Elenova práce neskončila. Musel najít osobu, která byla za tohle zodpovědná. Mezi zděšenými tvářemi, které se okamžitě otočily jeho směrem, hledal tu, co se otočí na druhou stranu a bude se snažit zmizet.
Nakonec ji našel. Byla zahalena do tmavého pláště a tlačila se davem lidí.
"Zastavte ho!" zakřičel a sám se rozběhl jeho směrem.
Prchající osoba zrychlila. Právě teď běžela Sařiným směrem.
"Rozmyslím si to," usmála se Sarah na prince a jakoby mimochodem podrazila neznámému nohy. Ten ztratil rovnováhu, ale na zemi se moc dlouho nezdržoval. Odkopl Sarah stranou a rozběhl se k oknu. Bezmyšlenkovitě ho rozbil a vyskočil ven.
"Sarah ať tě ani nenapadne…"
Dívka uprchlíka následovala. Sál byl v přízemí, a tak nehrozilo, že by se mohla při skoku zranit.
"…skákat z toho okna," povzdechl si Kayl a rozběhl se za ní.
Zločinec se vydal ke garážím.
Snaží se odjet. Pomyslela si Sarah. Jestli před ní získá náskok, už nikdy ho nechytí.
Pod nohama jí praskala rainská tráva a slunce, které se právě nacházelo na obzoru, vytvářelo na Rainu saunu. Pomalu jí docházela síla, takže když se před ní objevila budova plná skútrů a vznášedel mohla si konečně trochu oddechnout.
Uprchlík naskočil do nejbližšího vznášedla a nastartoval.
Rozhlédla se kolem sebe. Někde tady zaparkovala skútr, který jí dala Calle. Jedním okem zahlédla, jak do garáží přiběhla i dvojčata doprovázená Elenem, zatím co tím druhým sledovala, jak se uprchlíkovo vznášedlo pomalu zvedá do vzduchu.
Potřebovala vyrazit hned. Doběhla ke svému skútru a naskočila na něj.
"Sar, to nemyslíš vážně," zaslechla Elena, ale neotočila se.
"Zůstaňte tady! Mám to pod kontrolou!"
"Sarah!" zakřičel Kayl, ale jeho hlas zanikl v hučení motoru. Byla pryč a zbyl po ní jenom oblak kouře.
"Jdeme, musíme jí pomoct." Nastartoval vznášedlo stojící nedaleko od nich.
"Ale…neříkala, že to má pod kontrolou?" zaváhala Gipsene.
"Věř mi, ona nemá nikdy nic pod kontrolou!"
Elen se zasmál a sednul si na sedadlo vedle Kayla: "V tom máš naprostou pravdu."
Z nepochopitelného důvodu právě teď uhánělo městem nejvíc lidí a tak bylo nesmírně obtížné udržovat rychlost a zároveň rovnováhu.
"Zastav!" křičela Sarah na prchajícího zabijáka a jen tak tak se v téhle rychlosti držela řízení. Nedával žádné známky zpomalení. Naopak ještě víc zrychlil a odněkud vytáhl laser. Bylo jasné, že za takových podmínek by měl opravdové štěstí, kdyby něco trefil, ale takhle ji mohl alespoň zpomalit. Vypadal, jako nájemný vrah, nebo lovec odměn, takže by proti němu obyčejný člověk pravděpodobně neměl žádnou šanci. Jenže to by nesměl mít co dočinění s Ochráncem. Sarah sice měla namále, přesto se vyhnula veškerým střelám.
Jestli proti němu chtěla něco podniknout, musela jeho zbraň okamžitě vyřídit. Jednou rukou se vší silou přidržovala řízení, zatímco druhou natáhla do vzduchu a pomalu s ní začala kroužit. Byl to trik, který ji naučil Kayl, když byly ještě děti. Svou speciální schopnost měl každý Ochránce a bylo pouze na jeho genech, jaká byla, jak moc ji dokázal ovládat a s jakou intenzitou. Ti nadaní se zároveň mohli tvrdým tréninkem naučit i něco z jiných schopností. Sarah ovládala oheň, jak nejlépe dokázala a zároveň mohla používat něco málo z Kaylovi telekineze.
Aniž by to lovec čekal, vypadla mu zbraň z ruky a putovala směrem k Sarah. Bohužel nedorazila až k ní a spadla někam do hloubi města poté, co se srazila s letícím vznášedlem. Teď proti sobě stáli jako rovnocenní soupeři.
K jejímu úžasu se lovec na sedadle bez sebemenšího zakymácení otočil, natáhl ruce a začal jejím skútrem lomcovat.
Takže Refence si nevymýšlel. Opravdu ovládá naše schopnosti.
"Takhle by to teda nešlo," zasyčela a zahnula do vedlejší uličky. Zběsile se proplétala mezi rychlými vznášedly a snažila se vymanit z protisměru. Doufala, že tenhle nájemný lovec bude dostatečně naivní, aby si oddechnul a zpomalil. A její přání se splnilo. Nejen že z uličky vyletěla zhruba ve stejnou chvíli, kdy se lovec objevil na tom samém místě, ale ještě se ocitla nad ním.
Neváhala. Taková šance se jí nemusela naskytnout dvakrát. Přehodila nohu přes sedadlo a skočila. Nevšímala si toho, že se skútr po pár metrech roztříštil o zeď. Padala volným pádem a snažila se odhadnout, jak dlouho ještě bude.
Odpověď přišla téměř okamžitě. Ucítila tvrdý náraz, vznášedlo se nahnulo a začalo nebezpečně zatáčet doleva. Nejprve se kutálela po kapotě a na poslední chvíli se chytila okraje dveří.
"Ahoj!" zamávala překvapenému lovci. Konečně mu viděla do obličeje. Nebo by spíš měla říct jí?
Dívka s temnýma očima, ofinou a dlouhými zvláštně učesanými černými vlasy, se pousmála.
"Ehtera!" dodala ironicky v Rainském jazyce a udeřila Sarah pěstí do tváře.
Té se zatmělo před očima, ale chytla se ještě pevněji.
"Já tě znám!" vydechla užasle. "Ale odkud…"
Dívka jí věnovala další úder.
"No tak, můžeme to vyřešit i bez násilí ne?" Cítila, jak jí z koutku teče krev.
Další útok už očekávala, ale černovláska nepředvídatelně praštila jinam.
"No, tak ne no!" zavrčela Sarah a začala se na vznášedle houpat, takže ho vyvedla z rovnováhy. Oplatila dívce ránu do obličeje, jenže ztratila stabilitu, a tak se z místa, kde bylo výběžků na držení dostatečně, dostala na hladkou plochu. Na kluzkém povrchu se nedokázala udržet.
"Ne, ne, ne, ne, neeee!" Dveře jí vyklouzly z rukou. Chtěla se chytit dívky, ale zavadila jen o její náhrdelník, který prasknul, a tak už se nedržela vůbec ničeho.
"Sbohem!" zaslechla ještě křičet černovlásku, než jí zmizela z dohledu.
Sarah polkla a zmateně se rozhlédla kolem sebe. Budovy a ostatní dopravní prostředky se změnily v jednu velkou šmouhu. Dokonce i horký vzduch se při pádu zdál chladný, jako by se nacházela v mrazničce.
Zoufale máchala rukama kolem sebe a snažila se zachytit jiného vznášedla: "Pomoc!"
Další tvrdý náraz. Tentokrát zůstala ležet na kapotě.
"Tak dělej, nemáme čas na to, aby ses nám válela po kapotě."
"Říkal jsem, že to nemá pod kontrolou."
"Copak by vám ublížilo, kdybyste jí trochu věřili?" zamrmlala Gipsene.
"Jo!" ozvali se Kayl s Elenem dvojhlasně.
Sarah otevřela oči. Při pohledu na rozesmáté tváře svojí skupiny, tedy pokud nepočítala Elenův obvyklý kyselý výraz, se musela pousmát.
"Proč jste se neobjevili dřív?" mrkla spiklenecky na Kayla a uvelebila se na sedadle. "Ať už byla kdokoliv, jak řekl Refence, věděla něco o naší síle."
"Tak moment. Ona?" nadzvedl Kayl tázavě obočí.
Přikývla: "Byla to holka. A mám pocit, že ji odněkud znám," zamračila se a sevřela v dlani dívčin náhrdelník.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kterou postavu z ENHR máš nejradši?

Sarah Ayelai 33.3% (17)
Kayl Naresant 7.8% (4)
Elen Hallo 7.8% (4)
Ciara Fei´To 11.8% (6)
Aleshia Tae´To 11.8% (6)
Gipsene Maroqueen 7.8% (4)
Joran Maroqueen 9.8% (5)
Salars 9.8% (5)

Komentáře

1 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 1. listopadu 2010 v 21:59 | Reagovat

Po nakouknutí, nahlodnutí a načetnutí si hned odskočím na předešlé části. Zatím se mi to moc líbí, protože jsem stvoření univerzální nebo-li z Universa :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama