"Infinite in mystery, is the Gift of the Goddess. We seek it thus, and take to the sky.
Ripples form on the water´s surface, the wondering soul knows no rest."
Final Fantasy 7: Crisis Core, Loveless - act 1


Krátké příběhy

Světlo na konci tunelu

17. listopadu 2010 v 14:36 | Velká šéfka Keililly
Další z nejnovějších "short stories" Až teď si uvědomuju, že poslední dobou píšu všechno jen se špatným koncem... Že by předvánoční depka?
Jinak, dopisuju další část ENHR.

Slunce pomalu zapadalo. Na nebi se líně povalovaly červánky a vzduch začal pomalu chladnout. Vítr tiše pronásledoval nezvané hosty, kteří se opovážili vstoupit do jeho ledového království, a občas jim pošeptal nesrozumitelnou výhružku.
Krajinou se rozléhaly těžké kroky. Dodržovaly stále ten samý monotónní rytmus. Sníh mizel pod rudými lodičkami a ty zase mizely v něm, když se nečekaně zabořily.
Dívka se zastavila a snažila se popadnout dech. Ještě kousek. A pak skončí všechno její trápení. Alespoň ONI to tak říkali. Věřila jim.
Potkala je před pár týdny. Ten den se zase pohádala se svou pěstounkou. Jako obvykle nevyvolala konflikt ona, ale ta jedovatá zmije, co se rozčílila kvůli každé hlouposti. Tentokrát to byl prášek proti bolesti hlavy. No dobře…nebyl jen jeden. (Více v C.Č.)

V zajetí slunce

15. listopadu 2010 v 17:11 | Velká šéfka Keililly
Krátká povídka napsaná před několika dny. Moc se mi líbí a možná jsem na ni až moc pyšná, ale sklidila jsem za ní už několik dobrých ohlasů :)

Na den, kdy jsem ji potkal, si pamatuju, jako by to bylo včera. Jsem si jistý, že i přes oslavy narození Tomova syna jsem tehdy neměl ani trochu upito. Jinak by mě nejspíš poslala do háje.

Tehdy mě Jim vyprovokoval a já se s ním vydal na přednášku o průzkumech vesmíru.
Můžu říci, že to byla láska na první pohled. Nemyslím tím průzkum vesmíru, i když ten byl neméně poutavý…což znamená, že si z něj nepamatuju vůbec nic.
Byla dokonalá. Hustá kaštanová hříva, plné rudé rty, tělo, které by jí záviděla každá modelka. Ale nebyla to jenom její krása, co mě tak očarovala. Působila vtipně, tajemně, nedobytně a zároveň roztomile. Vykládala s takovou originalitou, že celé osazenstvo viselo na každém jejím slově. Hbitě odpovídala na veškeré otázky, včetně té mojí, zda by se mnou večer nezašla na skleničku, za kterou jsem sklidil potlesk od celého sálu. Souhlasila. Možná právě proto jsem vypustil otázku ohledně výbuchu Slunce. (Více v C.Č.!)

Jednorázové | Vzpomínky

13. ledna 2010 v 16:36 | Keililly
Je to část z Gyrosku, pojednává o minulosti mojí postavy, no, nejspíš nepochopíte některé části, ale významnou část tvoří pojednávání o slovu "vzpomínky" :)

 
 

Reklama